Flexibilita aneb ohebnost těla i duše

Když dnes člověk nahlédne v novinách do rubriky nabídky práce, nalezne ve většině inzerátů v kolonce „požadujeme“ slovíčko flexibilita. Asi jen málokdo se nad ním pozastaví a každý nad ním většinou tak trochu pomyslně mávne rukou.

Skutečnost je taková, že by jsme si vždy měli uvědomit, co toto slovíčko opravdu znamená a co po nás požaduje. Právě proto, že za tímto slovem se může mnohdy skrývat spousta záludných náročností, bychom nad ním v inzerátu neměli pomyslně mávnout rukou, ale naopak se opravdu zamyslet.
Slovo flexibilita by se dalo přeložit jako pružnost nebo ohebnost, ale nejpřesnějším českým ekvivalentem by byla asi přizpůsobivost. Právě s přizpůsobivostí se musel v životě určitě seznámit každý člověk, protože v životě každého z nás se určitě našel moment, kdy měl něco udělat, ale vůbec se mu do toho či onoho nechtělo, nebo měl jiný důvod, proč danou věc nemohl udělat, ale přesto musel. A právě v takovou chvíli přišla na řadu jeho stránka flexibility: musel se překonat, přizpůsobit se situaci a danou věc přes všechen odpor udělat.

Myslím si, že takových případů a zkušeností měl každý nespočet, a proto flexibilitu každý člověk ze všech stran dobře zná.

Obecně jsou ve společnosti za flexibilnější považovány ženy. A to nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Mnoho mužů si myslí, že se kdykoli, třeba krizové nebo jiné velmi náročné situaci, orientují výborně, ale přitom by se na jejich místě v daných situacích leckdy mnohem lépe zorientovala a přizpůsobila žena. Je totiž už i vědecky dokázáno, že žena dokáže dělat více věcí najednou než muž.

Osobně si myslím, že tyto lidské schopnosti jsou dány spíše osobností každého jednotlivce. Když se totiž člověk ani nechce něčemu nebo někomu přizpůsobit, nic nezvládne; na druhou stranu člověk, který se chce přizpůsobit a je ochoten i něco obětovat, dokáže mnohem více a zvládne lépe všemožné situace.
De mého mínění je to spíše o tom, jak je kdo ochotný „být flexibilní“, protože je to jistě v každém z nás.
Dnes se ovšem na světě bohužel najde mnoho lidí, kteří ochotu ostatních být flexibilní zneužívají. A mnohdy se tomu tak děje na pracovištích, kde se tito lidé nacházejí na vedoucích pozicích. Leckdy se také stává, že takové zneužívání ochoty být flexibilní přechází až v šikanu. Jenže to, že je někdo flexibilní a je i ochotný pomáhat ostatním, neznamená, že by měl být využíván ostatními a už vůbec, že by měl být obětí šikany.

Proto se musí každý naučit znát hranice flexibility. A také každý člověk musí vědět, jak se svojí ochotou a flexibilitou naloží, a co všechno s tím může dokázat.