Flexibilita

Flexibilita se dá vysvětlit jako pružnost či přizpůsobivost. Myslím, že jsou to také možnosti, šance a reakce na ně. První, co mě v souvislosti s tímto tématem napadlo, byla flexibilita zaměstnavatele vůči zaměstnancům a naopak.

Myslím si, že každý člověk je více či méně flexibilní v rozličných oblastech. Obecně ovšem zastávám názor, že nezáleží pouze na samotném člověku. Důležité jsou podmínky, motivace nebo čas. Chce-li zaměstnavatel pružnější pracovníky, musí jim pro to nastavit podmínky.

Velmi často teď slýcháme o různých možnostech flexibilní pracovní doby. Ta je výhodou nejen pro ženy na mateřské, nebo pro zaměstnance na rodičovské dovolené, ale i pro zaměstnance, kterým tento způsob práce vyhovuje. Ovšem klouzavá pracovní doba není jedinou možností. Dalšími jsou práce z domova, která za využití dnešních komunikačních prostředků může mít stejný efekt, nebo sdílené pracovní místo. Všechny ovšem vyžadují dobré zvládnutí po organizační stránce. Od zaměstnavatele je to jistě vstřícný krok, který ovšem vyžaduje právě i přizpůsobivost a aktivitu zaměstnanců. Vzájemná spolupráce obou „stran“ je v tomto případě nezbytně nutná a pokud funguje, přináší výsledky.

Jak jsem v úvodu zmínila, člověk by měl být flexibilní vůči šancím, které se mu v životě naskytnou. Zůstanu-li na pracovním poli, myslím tím například využití nabízených vzdělávacích kurzů či školení. Opět je to něco, co přináší prospěch jak zaměstnavateli, který tak získává, alespoň teoreticky, kvalitnější a kvalifikovanější lidi, tak i obohacuje účastníka.

Co se týče flexibility z hlediska věku, je asi přirozené, že mladší lidé jsou v tomto ohledu přizpůsobivější. Ale není vždy podmínkou, že se starší lidé odmítají například dál vzdělávat. Zůstanu-li u vzdělávání v pozdějším věku, hraje velkou roli také vzdělání předchozí. Čím vyššího vzdělání člověk dosáhl, tím je vstřícnější k nárokům na jeho další doplnění či rozšíření.

Pokud porovnáme ženy a muže, v mladším věku se jejich přístupy z hlediska přizpůsobivosti příliš neliší. Jiná situace ovšem nastává, stane-li se žena matkou. Je tím pádem nucena dělat více kompromisů s ohledem na dítě. Ženy dokáží pracovat rychleji a efektivněji, protože jejich motivem často bývá brzký návrat ze zaměstnání domů. Bohužel zatím v naší společnosti leží většina péče o děti a domácnost na bedrech ženy (často pracující). Vzhledem k tomuto faktu pak nejsou muži nuceni efektivně nakládat se svým časem. Kromě toho je mužův čas rozdělen zejména mezi zaměstnání jako základní zdroj rodinné obživy a vlastní čas vhodný pro odpočinek (aktivní i pasivní).

Flexibilitu můžeme chápat jako množinu přizpůsobivosti týkající se jak mezilidských vztahů v různých souvislostech (pracovních i soukromých), tak každého jednotlivce zvlášť. A jak bylo již řečeno, následná reakce na prvotní flexibilní impuls může mít skvělé výsledky. Proto si dovoluji flexibilitu zařadit mezi pozitivní počiny, které nás ženou vpřed.